Osud si nevybírá-1díl

21. března 2009 v 18:39 | Carol |  Povídky od...........

Osud si nevybírá-1díl

Autor:Petra

Blog: http://peetee.blog.cz





" Carol, pojď už, " volala Susan Hopkins na svou dceru. Carol stála na vrcholu schodiště a dívala se dolů, do sálu přeplněného lidmi, kteří čekali, až Thomas Hopkins zahájí velkolepou párty, kterou uspořádal k příležitosti 20. výročí svatby a také ke Caroliným 17. narozeninám.

Dnes se Carol stala oficiálně plnoletou kouzelnicí, ale nijak ji netěšilo. Věděla, co bude následovat.

Matka ji bude vodit do společnosti čistokrevných kouzelnických rodin a doufat, že si mezi nimi vybere svého " prince". A to Carol nechtěla. Ona chtěla být volná jako pták, pracovat na ministerstvu na odboru záhad…

" Jestli okamžitě nepřijdeš dolů, já tam pro tebe dojdu, " zasyčela zdola výhružně matka.. Carol si povzdychla a začala pomalu sestupovat. Okolo se ozývalo obdivné " Ach…". Dnes to Carol velmi slušelo. Její jindy kudrnaté černé vlasy byly upraveny do drdolu, ve kterém byla vetknuta bílá orchidej. Zelené oči byly zvýrazněny černými linkami tak, že připomínaly kočičí oči. Postavu jí obepínaly dlouhé tmavě zelené šaty, které při každém kroku šustily a vytvářely dojem, že jsou vytvořeny z motýlích křídel. V ušních lalůčcích měla Carol smaragdové náušnice, které se blýskaly a házely odlesky na vše kolem. Okolo krku měla černou sametovou stuhu a na ní visel smaragd, taky zelený, který vypadal jako slza.

Pod schodištěm na Carol čekal Vincent Crabbe, její bratranec. Nabídl jí rámě a postupovali směrem k hostům. Po chvíli mlčení se Vincent otočil zády k lidem, posadil se na židli a zeptal se: " Platí ještě ta neděle? Lituju, že jsem tě do toho zatáhl, ale já už nemohl snést, jak si ze mě Malfoy dělá srandu." " To je v pořádku. Nedej se. Malfoy je nafoukaný rozmazlený spratek, co by zasloužil pořádný výprask. Buď tady v neděli v pět, ano? A snaž se být přesný. Naši budou v té době na nákupu, takže jim nebudu muset vysvětlovat, kam jdu." " Vždyť si dospělá, ne?" " No, právě. Matka mě chce vdát a otec jí v tom pomáhá. Chtějí mě dostat hodně vysoko."



******

" Tady? Tady máme jít? Si ze mě děláš srandu, ne?," rozčilovala se Carol. Tu hospodu, kam mířili, nesnášela. Bylo tam zakouřeno a strašně moc lidí, ale hlavně, hlavně byli tam všichni " čisté krve". Byl to klub, kde bylo strašně moc lidí, kteří se hlásili k Voldemortovi. Ne veřejně samozřejmě, ale v ústraní. Carol Voldemorta nesnášela. Její kamarád byl Neville Longbottom a tak znala jeho příběh. Možná ho znala líp než Harry Potter.



" Crabbe, tady jsi," volal na Vincenta Gregory Goyle, jeho dalo-by-se-říct kamarád. " Jo, jsem tu. A dokonce včas. To se divíš, co? A mám ji sebou. " Jakmile to Crabbe dořekl, ucítila Carol, jak se jí něčí oči vpíjí do zad.

" Draco, tady jsi. Už jsem se bál, že nepřijdeš," volal Gregory na Malfoye, který právě vstoupil dovnitř.

" Já nikdy nechodím pozdě," odsekl Malfoy svým nabubřelým tónem. Chtěl ještě něco dodat, ale jenom zíral. Zíral na Carol. " Na co civíš, Malfoyi?," zeptala se Carol naštvaně. " Ty jsi...Carol Hopkinsová?," zašeptal (ano, zašeptal Draco). " Ano, to jsem já," řekla Carol a cítila, jak v ní narůstá něco jako obava nebo jako ... neuměla to vysvětlit.



Draco se otřeseně posadil na židli a tvářil se, jako by se mu mělo brzo udělat špatně. " Draco, co je ti?". Vincent na něj mluvil, ale Draco ho neslyšel. V hlavě mu znělo: ´Dívka jménem Carol, se zelenýma očima, přinese mu do života lásku, ale i zmatek, utrpení a smrt. Ať se bude snažit sebevíc, nikdy před ní neuteče.´ Když říkal Crabbeovi, ať přivede svou sestřenici, o které tolik mluví, tak by ho ani ve snu nenapadlo, že ... že je to ta dívka z věštby, kterou neměl nikdy slyšet. Ta dívka, díky které buď on nebo člen jeho rodiny zemře a on sám bude trpět.



Draco se zvedl a vyběhl ven. Před očima mu naskočil okamžik, kdy byla věštba pronesena. Stál sám ve věži s profesorkou Trelawneyou, když tu věštbu vyřkla: " Draco Malfoy jednou potká osudovou oženu. Bude to dívka jménem Carol se zelenýma očima, která mu ze života udělá peklo. On k ní bude váben tajemnou silou, které nepůjde odolat. Carol mu přinese lásku, ale i úzkost, utrpení a smrt. I kdyby se snažil sebevíc, nebude jí schopen odolávat."



Tuhle věštbu si vyslechl ve třetím ročníku a nějak na ni zapomněl. Ale když uviděl Carol a cítil, jak ho k ní něco přitahuje, okamžitě si na ni vzpomněl.



Draco běžel ulicemi podvečerního Londýna a snažil se dostat co nejdál, jak jen to půjde. Nechtěl být s ní...



" Co je mu? Nikdy jsem ho neviděl tak vyděšeného. A že už jsem ho viděl tak často vyděšeného, " ptal se Gregory Vincenta. " Já nevím. Ty víš?." ptal se Vincent Carol. " Já? Proč já bych to měla vědět? Nepůjdeme jinam, když už Malfoy zmizel?," řekla Carol a zvedala se k odchodu. Kluci se k ní připojili a vyrazili směr Picadilly Circus....

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama